V důsledku vysoké míry znečištění umírá předčasně v České republice několik tisíc lidí ročně a mnoho osob (včetně dětí) trpí různými chorobami. Toxiny vdechujeme 200 dní v roce, obzvláště během topné sezóny. Abychom opravdu mohli napravit kvalitu ovzduší, v první řadě je nutno lokalizovat místa s největším znečištěním. K tomu je potřeba specializované vybavení, jako jsou snímače perfect-Air.

Z hlediska škodlivosti pro zdraví je nutné měřit kvalitu ovzduší v nejbližším okolí. K tomu dobře poslouží snímače perfect-Air. Po celé zemi bude rozmístěná síť technicky pokročilých snímačů, které budou měřit hladinu polétavého prachu PM2,5 a PM10 a při tom podávat také informace o základních parametrech ovzduší, jako jsou teplota, vlhkost a atmosférický tlak. 

PŘEVZATO Z WIKIPEDIE:

Pevné částice či (pevné) prachové částice (anglicky: particulates či particulate matter – PM) jsou drobné částice pevného skupenství rozptýlené ve vzduchu, které jsou tak malé, že mohou být unášeny vzduchem. Jejich zvýšená koncentrace může způsobovat závažné zdravotní problémy. Podílí se také na důležitých atmosférických dějích jako vznik vodních srážek a ovlivňují teplotní bilanci Země.

Ve většině případů je synonymem pro pevné částice i pojem polétavý prach

Z hlediska zdravotního působení byly definovány různé frakce prachových částic v závislosti na jejich velikosti udávané v mikrometrech.

• PM10 – částice menší než 10 μm,

• PM2,5 – částice menší než 2,5 μm (ne celoplošně),

• PM1 – částice menší než 1 μm (méně často),

• PM0,1 – částice menší než 100 nm (výjimečně).

Pozorováním bylo zjištěno, že vliv pevných prachových částic na zdraví závisí především na jejich velikosti. Větší částice se zachycují na chloupcích v nose a nezpůsobují větší potíže. Částice menší než 10 µm pronikající za hrtan do dolních cest dýchacích.

Zde se mohou usazovat v průduškách (PM2,5 - "jemné částice"), pronikat do plicních sklípků (PM1) nebo až do krve (nanočástice) a způsobovat zdravotní problémy.

Znečištění ovzduší je obvykle spojeno s hlavní příčinou respiračních onemocnění, jako je astma, respirační selhání, bronchiální nemoci, nebo alergie. Škodlivý polétavý prach v ovzduší může způsobovat i jiné obtíže. Není pochyb o tom, že smog zvyšuje riziko vzniku rakoviny. Vyvolává ji benzopyren, jedna z nejtoxičtějších složek smogu. Vzniká mimo jiné při spalování paliva špatné jakosti, obzvláště smetí a lakovaného starého nábytku. Benzopyren nezpůsobuje okamžitá poškození, ale ukládá se v organismu a časem vyvolává chronické choroby. Interval mezi prvním stykem s touto látkou a vznikem rakoviny může být i 15 let. Další ze škodlivých substancí – oxid dusičitý vyvolává pálení očí, dusivý kašel, bolesti hlavy a snižuje odolnost organismu.

Dýchání kontaminovaného vzduchu je nebezpečné také pro těhotné ženy. Škodlivý polétavý prach PM10 a PM2,5 může vyvolat potrat, nebo způsobit předčasný porod. Vdechování toxinů může mít také negativní vliv na intelektuální vývoj dítěte a způsobovat problémy s pamětí. Smog zapříčiňuje u nejmladších časté zápaly plic a bronchitidu. Nemoci vyvolané vdechováním škodlivin mají často horší průběh a způsobují zdravotní problémy i v dalších fázích života. Při vysokých koncentracích škodlivin by děti měly co nejméně pobývat venku, proto je tak důležitý monitoring kvality ovzduší v okolí škol a školek.

Samo slovo smog vzniklo kombinací dvou slov – smoke (angl. kouř) a fog (angl. mlha). Smog je mlha, která vznikne, když se do ovzduší dostane znečištění, jako je například polétavý prach PM10 a PM2,5 (který je nejškodlivější ze všech látek znečišťujících ovzduší). Vzhledem k podmínkám a místu vzniku rozlišujeme dva druhy smogu- londýnský, sestávající převážně z oxidů dusíku, síry, těžkých kovů nebo aromatických uhlovodíků (včetně rakovinotvorného benzopyrenu) a fotochemický smog, pozorovaný ve velkých aglomeracích, kdy kouř reaguje se slunečním světlem. 

Smog, se kerým máme co do činění v České republice, vzniká převážně v topné sezóně, kdy rostou emise škodlivých látek vycházejících z komínů. Zdrojem znečištění jsou především zastaralé pece a kotle, kterými se topí v rodinných a bytových domech. Klíčový význam má kvalita spalovaných surovin, v mnoha domácnostech se do pece hodí, co příjde pod ruku – od uhlí špatné kvality, přes smetí až po starý lakovaný nábytek. Oblíbeným topivem jsou dokonce pet lahve naplněné pilinami, které jsou zalité vyjetým motorovým olejem!

Velkým zdrojem znečištění jsou také průmyslová zařízení a automobily. Automobily neprodukují pouze výfukové plyny, ale způsobují také tzv. vedlejší prašnost, kdy v průběhu jízdy víří částice ležící na vozovce.